Česká republika je zemí s bohatou historií, která se odráží v množství tradic a zvyků, jež se udržují po staletí. Od bujarých masopustních oslav přes jarní vítání nového života až po tajemné vánoční tradice – český rok je plný barevných událostí, které stojí za to poznat. V tomto článku vám představíme nejzajímavější české tradice a zvyky podle ročních období, abyste si mohli naplánovat návštěvu České republiky tak, abyste některé z nich mohli zažít na vlastní kůži.

Zimní tradice a zvyky

Vánoce (24. – 26. prosince)

Vánoce jsou v České republice nejdůležitějším svátkem roku a pojí se s nimi mnoho krásných tradic. Na rozdíl od mnoha zemí je hlavním dnem oslav 24. prosinec – Štědrý den. Tento den se tradičně drží půst, aby lidé večer viděli "zlaté prasátko", což symbolizuje štěstí a blahobyt v nadcházejícím roce.

Štědrovečerní večeře začíná s první hvězdou na obloze a skládá se tradičně z rybí polévky a smaženého kapra s bramborovým salátem. Po večeři se rozsvítí stromeček a rozdávají se dárky. Dárky v českých domácnostech nenosí Santa Claus, ale Ježíšek – malý Ježíš, který je neviděn a dárky přináší tajemně, když nikdo není v místnosti.

Součástí českých Vánoc jsou také různé věštby budoucnosti. Lidé lijí olovo do vody a podle jeho tvaru předpovídají, co je čeká v následujícím roce. Dívky házejí střevícem – pokud dopadne špičkou ke dveřím, do roka se vdají. Rozkrajují se jablka – pokud je uvnitř hvězdička, čeká člověka zdraví a štěstí, pokud křížek, nemoc nebo smrt.

25. a 26. prosince jsou dny návštěv příbuzných a přátel, odpočinku a vánočních koled. Tradiční českou vánoční pochoutkou je vánoční cukroví, které se peče již od začátku prosince, a jehož existují desítky druhů.

Silvestr a Nový rok (31. prosince a 1. ledna)

Silvestr se v České republice slaví podobně jako v mnoha dalších zemích – večírky, ohňostroji a přípitky. O půlnoci zazní státní hymna a lidé si připíjejí šampaňským. Tradičním novoročním obědem je čočka, která má přinést peníze a prosperitu v novém roce.

Masopust (únor/březen)

Masopust je období veselí a hodování, které začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční půst. Vrcholem masopustu jsou poslední dny před Popeleční středou, kdy se konají masopustní průvody maškar.

Tyto průvody jsou obzvláště populární na vesnicích, kde masky obcházejí dům od domu, zpívají, tančí a dostávají pohoštění a alkohol. Mezi tradiční masky patří medvěd, kůň, nevěsta, bába s nůší, žid nebo slamák. Průvod obvykle vede postava zvaná "laufr", která žádá starostu o povolení k průvodu.

Masopustní oslavy byly v minulosti často divoké a nevázané, protože předcházely čtyřicetidennímu předvelikonočnímu půstu. Tradičními masopustními pokrmy jsou zabijačkové speciality, koblížky a boží milosti.

Jarní tradice a zvyky

Velikonoce (březen/duben)

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, ale v České republice se k nim pojí i mnoho pohanských tradic spojených s oslavou jara a nového života. Nejznámější českou velikonoční tradicí je pomlázka.

Na Velikonoční pondělí chlapci a muži obcházejí vesnice s pomlázkami – spletenými pruty z vrbového proutí ozdobenými barevnými stuhami. Těmito pomlázkami symbolicky šlehají dívky a ženy, aby jim předali sílu a zdraví. Dívky jim za to darují malovaná vajíčka (kraslice) a stuhy na pomlázku. V některých oblastech, zvláště na Moravě, je tato tradice stále velmi živá a dnes má spíše zábavný a společenský charakter.

Součástí velikonočních tradic je také pečení beránka (z těsta) a mazance (sladký bochánek s rozinkami a mandlemi), zdobení vajíček různými technikami a pletení pomlázek.

Pálení čarodějnic (30. dubna)

Filipojakubská noc z 30. dubna na 1. května byla podle lidových pověr nocí, kdy mají zlé síly a čarodějnice největší moc. Lidé věřili, že se čarodějnice slétají na sabat, a aby se před nimi ochránili, zapalovali na kopcích ohně.

Dnes je pálení čarodějnic veselou společenskou událostí. Na mnoha místech se staví hranice, na jejíž vrchol se umístí figurína čarodějnice. Za soumraku se hranice zapálí a lidé často opékají špekáčky, zpívají a baví se až do noci. Tato tradice je velmi populární mezi dětmi, které si často připravují čarodějnické kostýmy.

Stavění májky (30. dubna nebo 1. května)

Stavění májky je tradiční jarní zvyk, který má původ v pohanských dobách. Májka je vysoký strom (obvykle smrk nebo jedle), který je zbaven kůry a větví kromě zeleného vršku. Ten je ozdoben barevnými stuhami, věnci a dalšími ozdobami.

Májka se staví většinou večer 30. dubna nebo ráno 1. května na návsi nebo jiném centrálním místě vesnice nebo městské části. Její stavění je často společenskou událostí, při které se schází celá komunita. Musí být dobře upevněna, protože podle tradice se sousední vesnice snaží ukrást nebo porazit nehlídané májky.

Májka zůstává stát celý květen a symbolizuje plodnost, nový život a lásku. Na konci května se pak koná její slavnostní kácení, často spojené s obecní slavností.

Letní tradice a zvyky

Letnice/Svatodušní svátky (květen/červen)

Letnice jsou křesťanské svátky slavené 50 dní po Velikonocích. V českém lidovém kalendáři byly spojeny s mnoha tradicemi vztahujícími se k plodnosti a úrodě. Slavily se královské nebo jízdy králů, kdy družina mladíků na koních doprovázela "krále" – chlapce oblečeného v ženském kroji, s tváří zakrytou pentlemi.

Nejznámější jízda králů se koná ve Vlčnově na Moravě a byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Tato tradice je stále živá a přitahuje mnoho návštěvníků.

Dožínky (srpen/září)

Dožínky jsou slavností ukončení žní, která se koná na konci léta. Tradičně byly kombinací poděkování za úrodu a veselého hodování po náročné práci na polích.

Součástí dožínek je dožínkový věnec pletený z klasů obilí a polních květin, který ženci slavnostně předávají hospodáři. Následuje hostina, tanec a zpěv. Dnes jsou dožínky často spojeny s folklórními festivaly, kde můžete vidět tradiční kroje, tance a ochutnat regionální speciality.

Pouť (různá data podle patrona místního kostela)

Pouť je tradiční slavnost, která se koná v den svátku světce, kterému je zasvěcen místní kostel. Původně měla ryze náboženský charakter – lidé putovali do kostela, aby uctili svého patrona.

Postupem času se k náboženské části přidala i světská – na náměstí a okolí kostela se stavěly stánky s občerstvením a suvenýry a později i kolotoče a jiné atrakce. Dnes jsou poutě často spíše jarmarkem a lunaparkem, ale v některých oblastech, zvláště na Moravě, si stále zachovávají svůj duchovní rozměr.

Podzimní tradice a zvyky

Posvícení (září/říjen)

Posvícení je oslava výročí vysvěcení místního kostela, ale v lidové tradici se vyvinulo v svátek dobrého jídla a pití po sklizni úrody. Termín posvícení se v různých oblastech liší, ale často se slaví na podzim.

Tradiční posvícenskou hostinou je pečená husa s knedlíky a zelím. Pečou se také koláče s náplní z máku, tvarohu nebo povidel. Součástí posvícení byly v minulosti také taneční zábavy, které trvaly i několik dní. "Zlatá" nebo "císařská" neděle byla hlavním dnem posvícení, pondělí bylo "pěkná" a úterý "sousedská" nebo "shrabečná", kdy se uklízelo.

Dušičky (2. listopadu)

Dušičky, oficiálně Památka zesnulých, jsou dnem, kdy lidé vzpomínají na své zemřelé příbuzné a přátele. Je to klidný a kontemplativní svátek, kdy lidé navštěvují hřbitovy, zdobí hroby květinami (především chrysantémami) a věnci a zapalují svíčky.

Večer 2. listopadu jsou české hřbitovy mimořádně působivým místem – stovky mihotavých světel svíček vytvářejí téměř magickou atmosféru. Na rozdíl od amerického Halloweenu, který má podobný původ, jsou české Dušičky stále spíše pietním svátkem než příležitostí k zábavě.

Sv. Martin (11. listopadu)

Podle lidové pranostiky "Na svatého Martina, bílá peřina" má na tento den poprvé sněžit. Ať už sníh napadne nebo ne, 11. listopadu se v mnoha domácnostech a restauracích podává svatomartinská husa s knedlíky a zelím.

Tento den je také spojen s prvním ochutnáváním mladého vína – svatomartinského, které se začíná otevírat přesně v 11 hodin a 11 minut. V některých městech a obcích se konají slavnostní průvody, v nichž jede sv. Martin na bílém koni.

Advent a vánoční období

Sv. Mikuláš (5. prosince)

Večer 5. prosince chodí po domácnostech s dětmi trojice postav – sv. Mikuláš (dobrotivý biskup s bílým vousem), anděl a čert. Děti jim musí zazpívat písničku nebo říci básničku, a pokud byly hodné, dostanou od Mikuláše sladkosti nebo drobné dárky. Pokud zlobily, čert jim může dát uhlí nebo brambory, a v žertu hrozí, že je odnese v pytli do pekla.

Ve městech se v tento den často konají mikulášské trhy nebo průvody. Pro české děti je tento večer směsicí napětí, strachu a radosti.

Advent (čtyři neděle před Vánocemi)

Advent je období příprav na Vánoce, které začíná čtvrtou nedělí před Štědrým dnem. Symbolem adventu je adventní věnec se čtyřmi svíčkami, z nichž se každou adventní neděli zapaluje jedna další.

Během adventu se konají vánoční trhy, kde si můžete koupit vánoční ozdoby, dárky a ochutnat tradiční české vánoční pochoutky jako jsou trdelník, perníčky, svařené víno nebo medovina. Nejznámější jsou vánoční trhy na Staroměstském náměstí v Praze, ale krásné trhy najdete i v Brně, Českém Krumlově a dalších městech.

V adventním období se také pečou vánoční cukroví, zdobí se domovy a lidé posílají vánoční přání. V některých oblastech přetrvávají i starší adventní zvyky jako "barborky" – třešňové větvičky, které se utrhnou 4. prosince na sv. Barboru a dají se do vázy. Pokud do Štědrého dne rozkvetou, přinesou do domu štěstí.

Sv. Lucie (13. prosince)

Podle staré lidové tradice "Lucie noci upije, ale dne nepřidá" – znamená to, že ačkoli po tomto dni začínají být noci kratší, dny se ještě nezačínají prodlužovat. Na sv. Lucii chodívaly po domech "lucky" – postavy zahalené v bílém, které kontrolovaly, zda má hospodyně uklizeno a napředeno. Pokud ne, mohly ji symbolicky potrestat.

Tento zvyk již dnes není příliš rozšířený, ale v některých oblastech, zejména na Moravě a ve Slezsku, ho stále můžete vidět.

Folklór a tradiční slavnosti v regionech

Moravský folklór

Morava, východní část České republiky, je známá svým bohatým folklórem, který je stále živý v každodenním životě. Moravské regiony jako Slovácko, Horňácko, Valašsko nebo Haná mají vlastní kroje, tance, písně a tradice.

Nejznámější folklórní události na Moravě jsou:

  • Slovácký rok v Kyjově – největší folklorní festival na Moravě, který se koná jednou za čtyři roky
  • Strážnické slavnosti – mezinárodní folklorní festival, který se koná každoročně na konci června
  • Horňácké slavnosti – festival autentického folklóru v oblasti Horňácka
  • Jízda králů ve Vlčnově – unikátní tradice zapsaná na seznam UNESCO

Pokud máte zájem o tradiční kulturu, určitě byste měli navštívit některou z těchto událostí, kde můžete vidět autentické kroje, poslechnout si lidovou hudbu a ochutnat tradiční jídla a vína.

Vinobraní

V moravských a částečně i českých vinařských oblastech se na podzim konají vinobraní – oslavy sklizně vína. Největší a nejznámější jsou v Mikulově, Znojmě, Mělníku nebo Litoměřicích.

Součástí vinobraní jsou průvody, lidová hudba, tanec, ochutnávky vína a burčáku (částečně zkvašený hroznový mošt) a další zábava. Je to ideální příležitost poznat vinařskou kulturu a ochutnat nejlepší vína z daného regionu.

Tradiční řemesla a jarmarky

V různých částech České republiky se po celý rok konají tradiční jarmarky a řemeslné trhy, kde můžete vidět ukázky tradičních řemesel jako je kovářství, hrnčířství, řezbářství, krajkářství a další. Většina z nich se koná v historických centrech měst nebo v skanzenech a často jsou spojeny s kulturním programem.

Pokud se zajímáte o tradiční řemesla, doporučujeme navštívit některý z velkých jarmarků, jako jsou například:

  • Václavský jarmark v Praze (září)
  • Hrnčířské trhy v Berouně (květen a září)
  • Chodské slavnosti v Domažlicích (srpen)
  • Selské slavnosti v Holašovicích (červenec)

Závěr

České tradice a zvyky tvoří pestrý koloběh roku, který odráží životní cyklus přírody, křesťanské svátky i starší pohanské kořeny. Mnoho z těchto tradic přetrvává dodnes, i když často v modernizované podobě.

Pokud plánujete návštěvu České republiky, zkuste ji načasovat tak, abyste mohli zažít některou z těchto tradičních událostí. Poskytnou vám hlubší vhled do české kultury a historie a umožní vám vidět stránku země, kterou běžní turisté často přehlédnou.

Ať už se rozhodnete navštívit český vánoční trh, moravské vinobraní nebo vesnický masopust, určitě to bude nezapomenutelný zážitek, který vám přiblíží duši české země a jejích obyvatel.